Architektura sama o sobě je pro stavebnictví velmi důležitá. Zabývá se různými detaily, které se týkají jak exteriérových, tak interiérových částí. Bere se jako umělecké dílo a je považována za jakýsi symbol tehdejší doby či dob. Díky dlouhodobým změnám a vývoji, můžete dnes vidět, jak se projevovaly změny ve společnosti. Historie architektury sahá až do opravdu velmi starých dob. První zmínky k nám přišly z Egypta, odkud také pochází první známý architekt Imhotep. Stavební materiál, který se začal používat, byl podřízen účelu stavby. Právě ve století dvacátém nastal ten průlom, kdy se architektura začala velmi lišit. Co je vlastně cílem samotné architektury? Cílem je provést jednotlivé uměleckéPokračovat ve čtení →

Od druhé poloviny 12. století až k počátku století 16., kralovala mezi slohy gotika. Termín gotika se vztahuje ke Gótům a ve Francii byla nazývána „style ogival“ tedy slohem lomeným, který vznikl postupným vývojem ze slohu románského. Ve vzniklém stylu je do jisté míry obsažena filozofie směřována k Bohu, která je po formální stránce vyjadřována vertikalismem.   Architektura V období gotiky vznikaly mohutné stavby – především katedrály. Architektura se vyznačovala zejména vertikalismem samotných staveb i jejich částí. Budovaly se vysoké zúžené stavby, které měly přiblížit věřící lidstvo k Bohu. Význačným prvkem byl lomený oblouk, který lze vidět v oknech, portálech a všech zdobných částech stavby a symbolizoval sepjaté ruce v modlitbě. VnitřníPokračovat ve čtení →

Funkcionalismusje moderní architektonický styl. Koncept funkcionalismu definoval Luis Sullivan v roce 1893, nicméně k rozmachu tohoto slohu dochází až ve dvacátých letech dvacátého století. Typické pro něj jsou účelové budovy jednoduchých tvarů. Využívají se především moderní materiály. Typickou ukázkou funkcionalistické architektury je samozřejmě proslulá Vila Tugendhat v Brně Černých polích, které patří do památek Unesco. Nicméně my si nechceme povídat o proslulé stavbě, ale rádi bychom se zaměřili na něco poněkud odlišného. Funkcionalismus samozřejmě našel bohaté využití například u veřejnoprávních staveb (spořitelny, banky, divadla, galerie, radnice) nebo u soukromých staveb jako vily a rodinné domy. Nicméně nesmazatelnou stopu zanechala v tomto ohledu například sakrální architektura.   Funkcionlistický chrámPokračovat ve čtení →

Rekonstrukce je vždy obtížnější než stavba nového domu. A rozhodně může být velmi nákladná. Rekonstruovat je ovšem možné cokoli, nejen domy. Lidé si potrpí na výstřednosti, a proto nechají na obytný dům či byt proměnit snad cokoli. Na jednu stranu se to může jevit jako výstřednost nebo snobismus, na straně druhé to nepochybně představuje významnou architektonickou výzvu pro architekty. Není to ovšem jen záležitost architektonická a estetická, jedná se také o záležitost environmentální. Každý si jistě vybaví řadu budov, které snad celá desetiletí leží ladem, demolici brání různé důvody. Jsou lidé, kteří argumentují tím, že dané budovy hyzdí své okolí a jsou lidé, kteří dokážíPokračovat ve čtení →

Češi si získali ve světě velký věhlas v mnoha odvětvích lidské činnosti. Český člověk je totiž velmi pracovitý. Dokáže spojit manuální zručnost, preciznost informací i tvůrčí invenci. Nejinak je tomu v architektuře. Čeští architekti si dokázali získat vždy velký věhlas a pověst. Samozřejmě většina z nás si vybaví především Jana Kaplického, který se dostal do povědomí české veřejnosti takzvaným sporem o návrh knihovny, který se pravděpodobně stal slavnému architektovi také osudným a stál ho život. Pojďme si alespoň jmenovitě připomenout některé významné české architekty   Patrik Kotas Dušan Jurkovič Rudolf Bitzan Jan Kaplický Eva Jiřičná Miloslav Čtvrtníček Saturnin Heller Josef Hlávka Jan Kotěra Josef Hofman     ToPokračovat ve čtení →

Každý se zajisté setkal s termínem svobodní zednáři. Určitě mnohé z Vás napadlo, že zednář zní trochu jako zedník. A svým způsobem to má určitou logiku i spojitost. Bratrstva svobodných zednářů představují poměrně kontroverzní záležitost. Nebudeme se zde zabývat svobodnými zednáři z hlediska struktury a podobně, ale podíváme se do hluboké historie. Jsou lidé, kteří si svobodné zednářství spojují s templářským řádem. Podobnost je jistě zjevná a pravděpodobné to je. Tepmplářský řád byl v mnoha ohledech velmi podobný zednářským bratrstvům. Díky svému bohatství a významu byl ovšem velmi tvrdě zrušen francouzkým králem Filipem Sličným na začátku čtrnáctého století. Bylo to velmi kruté, protože zrušení řádu souvisel s mučením a popravami jednotlivýchPokračovat ve čtení →

Období antiky nás fascinuje. Antická literatura, antická filozofie, antické dějiny. Svět starověkého Řecka a Říma zkrátka má pro řadu lidí neuvěřitelné kouzlo. Samozřejmě nemůžeme opomenout také antickou architekturu. V podstatě tuto architekturu dělíme na tři období.   Kulturu archaické doby– 800 – 500 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. dórský sloh. Jedná se o prostý sloh s mocnými sloupy. Kultura klasické doby– 500 – 336 př. n. l. Pro tuto dobu je typický iónský sloh. Elegantnější a dekorativnější sloh představuje typický prvek antické architektury. Kultura helénské doby– 336 – 146 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. Korintský sloh. Jedná se oPokračovat ve čtení →