Důkazem obrovské kvality švýcarské architektura je například horská chata Monte Rosa Hut. K této neobvyklé chatě se dostanete pouze s vrtulníkem, anebo, za příznivých podmínek, pěšky či na lyžích. Tuto chatu dnes vlastní Švýcarský alpský klub SAC.  Během výstavby této horské chaty zde neměli architekti k dispozici žádnou kanalizaci, přípojku na vodovod, ba ani elektrický proud, přesto byla stavba chaty dokončena a rovněž stále stojí a funguje. Svým tvarem tato unikátní horská chata připomíná jakýsi krystal. Horská chata nabízí sto dvacet lůžek v atypicky řešených pokojích. Rovněž je chata vybavena i restaurací s kuchyní. Pro architekty byla jakýmsi moderním pojetím středověkého hradu. Chata byla postavena na místě původní chaty MontePokračovat ve čtení →

Stavby jsou nejviditelnějším a často také nejtrvanlivějším výtvorem člověka. Jsou největší z lidských artefaktů a vypovídají mnohé o civilizaci, která je zrodila. Architektura, stejně jako každé jiné umění, podléhá vkusu. Sloh, v němž je určitá budova postavena, může být dán výtvarným názorem určitého architekta anebo vycházet ze stavebních postupů příznačných pro určité období a kulturu. v  Chrám svornosti Parthenon – Řecko: postaven v letech 447 – 438 př. n. l.Klasická řecká architektura (asi 600 až 300 let př. n. l.) Řekové usilovali ve svých velkých veřejných budovách o zpodobnění ideálu krásy. Původně stavěli ze dřeva, později používali kámen. Koncem 5. století stavěli z mramoru a chrámy zlatili nebo je zdobiliPokračovat ve čtení →

Prostředí, v kterém žijeme, působí na všechny naše smysly. Jistě se tedy všichni shodneme v tom, že bydlet tak, aby to bylo příjemné všem našim smyslům, je více než důležité. Architekt se při svém úkolu vytvořit skutečný domov musí zajímat nejen o působení našich základních smyslů, ale musí brát v úvahu i smysl pro teplotu, prostorový smysl, statický, ale i vnímání bolesti či potřebu spánku. Architekturní vnímání Díváme-li se na stavbu z různých úhlů, vypadá vždy odlišně. Vnímání architekturní nám umožňuje i do domu vstoupit, projít jej zvenčí i zvnitřku. Tehdy vidíme vzájemný účinek, nejvíc působivý. Zásadní vliv na to, jak objekt vnímáme, má rozhodně náš zrak, který jePokračovat ve čtení →

Zahrada u domu už neplní pouze funkci zásobárny ovoce a zeleniny na zimu, ale především má sloužit jako oáza, ve které si můžeme uzdravit unavené tělo i pocuchané nervy. Proto vzniká úplně nový styl zahradní architektury. –         Zeleň má být jednodušší a má plnit spíše funkci clonící stěny. –         Do popředí se dostává ·        originální osvětlení, které umocňuje příjemnou atmosféru. ·        nábytek, ve kterém se krásně odpočívá. Oblíbená jsou zahradní křesílka nebo houpací sítě ukryté v tajemných zákoutích zeleného ráje. Do oázy klidu a relaxace určitě patří voda, která působí uklidňujícím dojmem. Není potřeba uměle vytvářet lesní tůňky ani horské bystřiny. Příroda je přeci nenapodobitelná aPokračovat ve čtení →

Architektura sama o sobě je pro stavebnictví velmi důležitá. Zabývá se různými detaily, které se týkají jak exteriérových, tak interiérových částí. Bere se jako umělecké dílo a je považována za jakýsi symbol tehdejší doby či dob. Díky dlouhodobým změnám a vývoji, můžete dnes vidět, jak se projevovaly změny ve společnosti. Historie architektury sahá až do opravdu velmi starých dob. První zmínky k nám přišly z Egypta, odkud také pochází první známý architekt Imhotep. Stavební materiál, který se začal používat, byl podřízen účelu stavby. Právě ve století dvacátém nastal ten průlom, kdy se architektura začala velmi lišit. Co je vlastně cílem samotné architektury? Cílem je provést jednotlivé uměleckéPokračovat ve čtení →

Češi si získali ve světě velký věhlas v mnoha odvětvích lidské činnosti. Český člověk je totiž velmi pracovitý. Dokáže spojit manuální zručnost, preciznost informací i tvůrčí invenci. Nejinak je tomu v architektuře. Čeští architekti si dokázali získat vždy velký věhlas a pověst. Samozřejmě většina z nás si vybaví především Jana Kaplického, který se dostal do povědomí české veřejnosti takzvaným sporem o návrh knihovny, který se pravděpodobně stal slavnému architektovi také osudným a stál ho život. Pojďme si alespoň jmenovitě připomenout některé významné české architekty   Patrik Kotas Dušan Jurkovič Rudolf Bitzan Jan Kaplický Eva Jiřičná Miloslav Čtvrtníček Saturnin Heller Josef Hlávka Jan Kotěra Josef Hofman     ToPokračovat ve čtení →

Každý se zajisté setkal s termínem svobodní zednáři. Určitě mnohé z Vás napadlo, že zednář zní trochu jako zedník. A svým způsobem to má určitou logiku i spojitost. Bratrstva svobodných zednářů představují poměrně kontroverzní záležitost. Nebudeme se zde zabývat svobodnými zednáři z hlediska struktury a podobně, ale podíváme se do hluboké historie. Jsou lidé, kteří si svobodné zednářství spojují s templářským řádem. Podobnost je jistě zjevná a pravděpodobné to je. Tepmplářský řád byl v mnoha ohledech velmi podobný zednářským bratrstvům. Díky svému bohatství a významu byl ovšem velmi tvrdě zrušen francouzkým králem Filipem Sličným na začátku čtrnáctého století. Bylo to velmi kruté, protože zrušení řádu souvisel s mučením a popravami jednotlivýchPokračovat ve čtení →

Od druhé poloviny 12. století až k počátku století 16., kralovala mezi slohy gotika. Termín gotika se vztahuje ke Gótům a ve Francii byla nazývána „style ogival“ tedy slohem lomeným, který vznikl postupným vývojem ze slohu románského. Ve vzniklém stylu je do jisté míry obsažena filozofie směřována k Bohu, která je po formální stránce vyjadřována vertikalismem.   Architektura V období gotiky vznikaly mohutné stavby – především katedrály. Architektura se vyznačovala zejména vertikalismem samotných staveb i jejich částí. Budovaly se vysoké zúžené stavby, které měly přiblížit věřící lidstvo k Bohu. Význačným prvkem byl lomený oblouk, který lze vidět v oknech, portálech a všech zdobných částech stavby a symbolizoval sepjaté ruce v modlitbě. VnitřníPokračovat ve čtení →

Rekonstrukce je vždy obtížnější než stavba nového domu. A rozhodně může být velmi nákladná. Rekonstruovat je ovšem možné cokoli, nejen domy. Lidé si potrpí na výstřednosti, a proto nechají na obytný dům či byt proměnit snad cokoli. Na jednu stranu se to může jevit jako výstřednost nebo snobismus, na straně druhé to nepochybně představuje významnou architektonickou výzvu pro architekty. Není to ovšem jen záležitost architektonická a estetická, jedná se také o záležitost environmentální. Každý si jistě vybaví řadu budov, které snad celá desetiletí leží ladem, demolici brání různé důvody. Jsou lidé, kteří argumentují tím, že dané budovy hyzdí své okolí a jsou lidé, kteří dokážíPokračovat ve čtení →

Období antiky nás fascinuje. Antická literatura, antická filozofie, antické dějiny. Svět starověkého Řecka a Říma zkrátka má pro řadu lidí neuvěřitelné kouzlo. Samozřejmě nemůžeme opomenout také antickou architekturu. V podstatě tuto architekturu dělíme na tři období.   Kulturu archaické doby– 800 – 500 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. dórský sloh. Jedná se o prostý sloh s mocnými sloupy. Kultura klasické doby– 500 – 336 př. n. l. Pro tuto dobu je typický iónský sloh. Elegantnější a dekorativnější sloh představuje typický prvek antické architektury. Kultura helénské doby– 336 – 146 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. Korintský sloh. Jedná se oPokračovat ve čtení →