Prodej rozchodníků
PĚSTOVÁNÍ SUKULENTŮ
22
Sedum mexicanum
Jak je dobré míti Filipa, v tomto případě všechny dostupné druhy rozchodníků. Proč? Protože pak nemůže dojít k takové fatální chybě, jaká se mi stala v případě rozchodníku Sedum rupestre ‘Lemon Coral‘. Před nedávnem mne upozornil můj přítel a kolega z USA, Brent Horvath, že by se mohlo jednat o druh Sedum mexicanum, nikoli o Sedum rupestre. Pravda je taková, že ono zmiňované rupestre se mi od samého začátku nelíbilo, a zvažovala jsem možnost že by se mohlo jednat o Sedum sediforme. Proč S. sediforme? Jednak jsem neznala žádný jiný podobný rozchodník, který by mohl odpovídat robustnímu vzhledu Lemon Coral a také mne zmátla podobná forma růstu, tvar, velikost a postavení listů na stonku. Ovšem, to pouze do té doby, než jsem si prostudovala odbornou literaturu a to hned od 4 různých autorů, aby se mi potvrdilo, že se skutečně jedná o druh Sedum mexicanum. V indexu platných jmen, který mi každoročně zasílá R. Stephenson, pak už nebyl problém dohledat kultivarové jméno. Takže s největší pravděpodobností se jedná o
Sedum mexicanum ‘Gold Mound’.
Mnou na internetu dohledaná synonyma jsou:
Sedum rupestre ‘Lemon Coral’
Sedum rupestre ‘Lemon Ball’
Sedum mexicanum ‘Gold Carpet’
Sedum mexicanum ‘Acopulo Gold’
V přírodě tvoří Sedum hernandezii mohutné trsy složené z 60 a více robustních, vystoupavých stonků. Ty jsou v průměru až do 1 cm výrazně ochlupené, vysoce sukulentní a narůstají do délky okolo +- 15 cm. Od báze po vrchol jsou porostlé ve čtyřech řadách sytě zelenými, vysoce sukulentními vejčitými listy, které jsou v mládí lesklé, jasně zelené, ve stáří pokryté šedavým povlakem, který působí dojmem popraskání. Listy nejsou nikdy jiné barvy, což je jeden z rozlišovacích znaků od Sedum stahlii. Květenství je přisedlé, složené z několika sytě žlutých, pětičetných květů. 
Sedum glabrum (Rose) Praeger 1921 je monokarpický druh rozchodníku, rostoucího v Mexiku – Coahuila, ve výškách +- 2000 metrů. Druh vytváří nízké, kompaktní trsy, vysoké do 3 cm. Střídavé, lesklé listy světle zelené barvy jsou stěsnány do robustní bazální růžice. Masité listy jsou ze spodní části s charakteristickým hřbetním kýlem. Druh vytváří vrcholové, 7 – 15 cm vysoké, škorpiónovitě rozvětvené květenství. Jeho stonek pokrývají poloobjímavé malé listy. Kvetoucí růžice po odkvětu odumírá. Barva 5 četných, zvonkovitých květů je bílá s purpurovými znaky. Bazální růžice mohou být vytrvalé i po několik let než vykvetou.
Sedum kimnachii je rostlina původem z Mexika. Nejedná se ovšem o botanický druh, její výskyt je uváděn jako zahradnický hybrid neznámého původu. Když jsem získala první bylinné řízky stonků s vrcholovými růžicemi, zasadila jsem je do hlubší misky, kdy velmi brzo vytvořily kořeny. Během krátké doby misku vyplnil porost hustého sukulentního křovíčka, ne vyššího než 15 cm. Přesto, že se jedná o rostlinu v kultivaci poměrně vzácnou, nikterak mě svými vzhledem nenadchla. Znám mnohem krásnější. Během zimy listy z pomalu dřevnatějících stonků opadly a zachovaly se pouze ve vrcholových růžicích. To už vypadalo docela zajímavě. Proto jsem na jaře oddělila několik dospělých stonků a nechala je opět zakořenit. Malé květináčky jsem umístnila na slunečné místo v zahradě a tak trochu na ně zapomněla. No, mohu s úlevou říci, ještě že neexistuje organizace proti týrání rostlin. To čím si tahle kytka během letošní sezóny prošla, rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou. Jarní chlad a měsíc trvající deště. Velmi horký a suchý měsíc během léta, pak zase měsíc vydatných dešťů, na závěr studený a suchý podzim a aby toho nebylo málo i první lehký podzimní mrazík.